Zlato je jediná pravá měna a jako taková je klíčem ke svobodě.

Něco málo o mě

Dobrý den, jmenuji se Roman Repka. Vítám všechny návštěvníky a dovolte abych se představil. Jsem sběratel z Ostravy a sbírání mincí se věnuji již od dětství.

Do mého sběratelského okruhu patří veškeré mince, medaile, bankovky, vyznamenání, pohlednice do roku 1945. Okrajově se také věnuji porcelánu Royal Dux.

Má sběratelská vášeň přerostla v životní profesi numismatika které se věnuji bezmála přes dvacet let. Tímto vás srdečně zvu k návštěvě naší malebné prodejničky v centru Ostravy kde naleznete spoustu zajímavého numismatického zboží a mimo jiné také stálou expozici sbírky porcelánu Royal Dux.

V prodejně se zabývám jak prodejem tak výkupem zboží ale i poradenskou činností v oboru. Jelikož jsme však v prodejně omezeni prostorem daleko širší sortiment naleznete v e-shopu www.zlatakorunacz.cz

Pokud Vás tato stránka přesvědčila o koupi zlata a tápete kam se obrátit můžete se obrátit právě na nás.

Nabízíme jak slitky Zlata a Stříbra tak investiční mince různých gramáží.

Ceny u nás jsou stanoveny dle denního kurzu a konečne.

Cenu kterou zákazník v momentě fiksace potvrdí také zaplatí.

Veškeré otázky, nabídky a poptávky k mé osobě posílejte prosím na emailovou adresu: zlatakoruna-ostrava@seznam.cz.

Co říkají ostatní:

Posílejte prosím své připomínky, reakce nebo hodnocení na naše poradenství, spokojenost s nákupem a na náš obchod www.zlatakorunacz.cz

Vaše reakce budou zveřejněny na těchto stránkách. Děkujeme.

“Již 7let odebírám pamětní mince od pana Repky. Musím však vyzdvihnout jeho práci, při shánění kousků, které chyběli v mé sbírce. Všem doporučuji.”
~ Jaroslav Müller, zákazník, Ostrava

Investiční zlato, stříbro, platina

investiční zlato, stříbro a platina.

Historie

Rýžování zlata je mechanický proces získávání zlata pomocí rýžovací pánve založený na principugravitačního ukládání jednotlivých složek a zlatinek či malých valounků zvaných nugety. Zlato se získává ze zlatonosných sedimentů, které postupně ukládá vodní tok tím, že eroduje zlatonosné oblasti a transportuje je do míst, kde dochází k jejich ukládání.

Při ručním rýžování se nabírá směs štěrku a písku do kovové pánve a pomocí proudu vody a za neustálého kroužení pánví se z ní postupně odplavují lehčí částice. Stejný princip se využívá i při rýžování zlata rýžovacích splavech opatřených na dně příčkami a ovčí kožešinou (takto mohl vzniknout příběh o zlatém rounu) nebo jinými povrchy na zpomalení pohybu a sedimentaci částeček zlata.

Zlato je dobrovolně uznávanou globální měnou.

Po dlouhou dobu sloužilo zlato uložené ve státních bankách jako zlatý standard, garantující hodnotu státem vydávaného oběživa. Po druhé světové válce význam zlata jako devizy postupně klesal a zcela tuto funkci přestalo plnit až v roce 1971. Při obchodování se zlatem pro bankovní účely bývá zvykem označovat jeho hmotnost v trojských uncích, což je stará jednotka odpovídající 31,103 g.

Zlato je možné používat jako investiční nástroj, lze nakoupit tzv. investiční zlato, které je dle evropské legislativy osvobozeno od DPH. Pro tyto účely vydávají světové mincovny novoražby azlaté slitky (cihly). Vynikají tím, že v malém objemu koncentrují velkou finanční hodnotu a mají často i značnou estetickou hodnotu.

Zlato a stříbro jsou jedinými opravdovými penězi.

Obnovení užívání zlata jako měnového kovu se potýká s řadou problémů. Obvykle je takový návrat považován za neproveditelný, nicméně má mnoho stoupenců zejména z řad přívrženců Rakouské školy a monetaristů. Typickým argumentem proti návratu zlata je tvrzení, že jej není dost, aby mohlo plnit měnové účely, což však odporuje kvantitativní teorii peněz, která tvrdí, že cenová hladina se přizpůsobí množství komodity používané jako univerzální prostředek směny.

Jedním z pravděpodobně nejvhodnějších scénářů by bylo zrušení legislativy označující současné peníze za zákonné platidlo. Dalším krokem by bylo zpětné převedení zásob zlata, kterými disponuje centrální banka, do formy mincí denominovaných podle hmotností a jejich prodej za tržní ceny libovolným zájemcům. Tato dvě opatření by zcela postačovala, aby lidé mohli podle svého uvážení dále používat peníze, zlato, anebo dokonce i jiné komodity; mezi jednotlivými měnami by se tedy ustavila volná soutěž. Díky tomu, že kurz mezi zlatými mincemi denominovanými v hmotnostech a jakýmikoliv jinými penězi by byl zcela volně určován na trhu, mohla by hodnota zlata podle potřeby růst vzhůru, jak by se rozšiřovalo jeho využívání.

Další výhodou tohoto scénáře je skutečnost, že výsledek jím není nijak předjímán. Zlato, alespoň podle přesvědčení svých zastánců, může být mnohem kvalitnějšími penězi než ty emitované státem, nicméně konečné rozhodnutí by vynesl trh sám, lidé by se ke zlatu vrátili či nikoliv.